Uruk-hai, vyšlechtěný v tajnosti padlým čarodějem Sarumanem, vyšel z jam Isengardu pod velením tyčícího se Lurtze s rysíma očima. Lurtz poháněl své vojáky k útěku pod žhnoucím sluncem a neustále lovil po březích Anduiny Společenstvo prstenu.

Mezi prvními svého druhu, kteří byli vytaženi ze země, byl Lurtz vysoký, dokonce i na Uruka. Sotva se vynořil, Saruman ho sklonil k jeho vůli a postavil Uruk-hai na jejich usmívající se skřetí dozorce ve zkoušce loajality a síly. Bez přemýšlení a lítosti Urukové zabili své menší bratrance a připoutali se k Čarodějovi tím, že označili své tělo a štíty jeho znamením, emblémem bílé ruky.
‚Najděte půlčíky!‘ Na svazích Amon Hen padli Uruk-hai na Společenstvo, pronásledovali je a rozptýlili je po lesích. Boromir z Gondoru, který bránil Merryho a Pipina, stál mezi hobity a nesčetnými nepřáteli a porazil Uruk za Urukem, i když ho Lurtz z dálky zasáhl šípy. Válečník, probodnutý mnoha šachtami, nakonec klopýtal na kolena, strávil a rezignoval na smrt před triumfujícím Uruk-hai. Vychutnával si sladkou chuť svého vítězství, přes zubatá ústa kapitána Isengardu se zašklebil, zvedl luk a vyslal poslední šipku...